znak FO.jpg
www.semainfotbal.webgarden.cz

Vítejte na oficiálních stránkách Fotbalového oddílu Tělovýchovné jednoty SEMANÍN, z.s.

Oddílu fotbalu vesnické sportovní organizace samostatné obce SEMANÍN

Česká republika (CZE), Pardubický kraj, okres Ústí nad Orlicí

Historie fotbalu v Semaníně

Fotbal v Semaníně…… (historie)…..
Téměř přesně 600 let po první zmínce o malé obci ve východních Čechách, jež pochází z roku 1347, se začíná v Semaníně mluvit o fotbale…. Po 2.světové válce se pomalu probouzí všední život i v této malé, znovu české, vesnici a místní mladí hoši si, jako jedni z prvních v tehdejším litomyšlském okrese, tuto krásnou hru velice oblíbili. Začínají utvářet první mužstvo a zajíždějí po okolních vsích na přátelské „pouťové“ mače. K tomu, aby mohli vstoupit do oficiální soutěže však potřebují dvě věci – založit oficiální oddíl a sehnat hřiště. To první nebylo v nadšeném kolektivu problémem, a s tím druhým pomohli fandové v čele s místním hostinským p.Moučkou (ten organizoval velkolepé a proslulé zájezdy za fotbalem na vlastním vlečňáku taženým koňmi či traktorem, kde nikdy nechyběla prémiová bečka piva), a tak vznikl v roce 1949 Fotbalový oddíl při TJ Sokol Semanín, který svá domácí utkání hrál na svém prvním oficiálním hřišti „za Štarmanovými“. Zajímavé je, že se celou bohatou historií fotbalu v obci prolínají většinou stejná jména, což je jasným důkazem toho, že kořeny této hry jsou hluboko v srdcích semanínských a dědí se z generace na generaci. Vždyť jen jména zakládajících členů či první oficiální mistrovské jedenáctky jsou známá i součastníkům. Posuďte sami : Hartman – Švihálek, Vašata, Beneš, Horák, Jílek, Horák II., Jeník, Štarman, Adamský, Dvořák…. 
V přeboru Litomyšlska a později, po ustanovení nových okresů i Ústecka, dosahoval náš oddíl výborných výsledků a stal  se několikrát
 ( 8x ?!) přeborníkem. Největšími rivaly byly celky Dolního Újezdu a později Dolní Dobrouče, většina ostatních oddílů byla slabších (Luková, Tatenice, Damníkov, Koclířov, Opatov, atd.). Postupem času a popularizaci kopané přibývaly další kluby a oddíly a v Semaníně další hráči a nová jména. Ta přibyla i díky spolupráci s chlapci z blízkého okolí a posádkou ČSLA, čímž vzkvétal nejen fotbal, ale i obec.
 
Za první zlomový rok je v klubu považován rok 1956. Po jednom z utkání na domácím hřišti napadli hráči (Svoboda, Švihálek i další !?) rozhodčího a řídící svaz nasadil exemplární tresty. Ty se vzápětí dotkly celého oddílu, když v reakci na to, klub vystoupil ze soutěží a přerušil veškerou svou činnost. Tím se započalo více než 10 leté období nečinnosti a dlouho trval návrat agilního oddílu do fotbalu a ještě delší bylo období nevraživosti semanínských vůči fotbalovým orgánům vůbec. Hřiště „za Štarmanovými“ chátralo a nakonec jej pohltila kolektivizace půdy a mládež si na místo fotbalu našla jinou zábavu – hokej.
 
Fotbalová jiskra však v srdcích semanínských doutnala i nadále, znovu v přátelských zápasech po okolí. O znovuoživení fotbalové činnosti se velkou měrou zasloužili Bohuslav Sokol, Jaroslav Svoboda a Miroslav Karlík. Ti kolem sebe soustředili zájemce a společnými silami sestavili družstvo, které v roce 1967 postavili znovu do oficiální mistrovské soutěže na novém hřišti „U myslivecké chaty“. A hned v úvodním ročníku byl semanínský celek úspěšný (2.místo v OS za Letohradem). Znovu si připomeňme alespoň některá jména nově zrozeného mužstva: Řehoř, Svoboda, Sokol, Sršeň, Trojan, Drábek, Smola, Herynek, Butora, Vích, Štarman, Čáslavka, Švihálek, Starý, Stehlík, Choceňský, Čuhel … Tento tým hned v následující sezóně postoupil do OP a zájem o fotbal znovu značně vzrostl. Přidali se další hráči z řad „obojživelníků“ Řehák, Galbové, Flídr, Vytlačil, Švihálek, Karlík, a další. Dodnes si pamětníci připomínají slavné vítězství v přátelském mači nad tehdejším účastníkem krajských soutěží Duklou Česká Třebová 5:2 z tohoto období. Tato doba přinesla do Semanína ještě jednu velice důležitou a převratnou záležitost, a sice nutnost založení prvního družstva mládeže. To se podařilo po nesmělých pokusech až neúnavnému Božkovi Sokolovi v roce 1974 s hráči jejichž jména si znovu připomeňme: Flídr, Karlík, Čuhel, Chládek, Mazal, Bednár, Švihálek, Bartoš, Smola, Mikulecký, Herynek, Štarman …………
 
Za období hledání, lze s nadsázkou označit následující 70 – 80 léta. To začalo okolo roku 1969 záměrem vybudovat nový fotbalový stadion s umístěním hned vedle stávajícího hřiště „U myslivecké chaty“ v areálu TJ Sokol. Což se z iniciativy tehdejšího předsedy TJ  p.Milka Rybky podařilo až v roce 1978. Dlouhá doba výstavby byla zapříčiněná vynuceným odchodem čs. vojenské posádky s jejíž pomocí a spoluprací se počítalo a svépomocné práce přece jen trvaly delší čas. Celek dospělých v tu dobu hrál průměrný fotbal v nejnižší okresní soutěži, přesto zejména na domácím hřišti uměl své příznivce dostatečně pobavit. Mužstvo vedl dlouhá léta hrající trenér Jarda Nastoupil a Mirek Karlík st. Neúspěchy dospělých výrazněji podněcovaly k práci s mládeží. Bohužel pro oddíl, v té době pracovaly pod hlavičkou fotbalového oddílu oba kolektivy na vlastní pěst. Přesto (a nebo právě proto) a zejména z důvodů kvalitního ročníku obsazovala naše družstva mládeže čelní pozice ve svých soutěžích a klub i hráči se pomalu začínali připravovat na lepší zítřky. V sezóně 1981/82 jsme do soutěží poprvé vedle mužů postavili dvě družstva mládeže. Elévové skončili ve své soutěži na 2.místě a mladší žáci s kádrem sestaveným v základu převážně z elévů svou soutěž dokonce vyhráli. V jejich sestavě se objevili bratři Adamský, Novákovi, Štarmanovi, Synkovi, Sokol, Smola, Hégr, Štěpánek a Kecík. Tento trend - tzn. průměrná hra a umístění dospělých a dobré výkony a výsledky s mládeží, přetrval zhruba do roku 1985.
 
V sezóně 1986/87 pomalu dozrála éra období hledání. Žáci opět vyhráli svou skupinu OP, ale svaz nevyhověl našemu oddílu změnou termínu finále. Dospělé družstvo prodělalo hlubokou krizi. Skončilo poslední v nejnižší soutěži a navíc došlo k totální výměně kádru a odchodu víc než 70% hráčů. Oddíl prakticky nikdo neřídil a proto se ve výboru TJ Sokol vážně uvažovalo o zrušení fotbalového oddílu. Naštěstí se ze základní vojenské služby v RH Ústí nad Labem vrací  Miroslav Švihálek a jeho nadšení opět vzbudilo fotbalový potenciál v místních i přespolních lidech, kteří věnovali své srdce fotbalu v Semaníně. Vedle zkušeného „bafuňáře“ p.Eduarda Calábka se podařilo spolu s Mirkem Bednárem dát dohromady mladý kolektiv s novými metodami vedení a fotbalové práce hlavně s novými cíly.Všichni si začínají uvědomovat, že oddíl musí táhnout za jeden provaz, jinak propadne v zapomnění a pomalu, jakoby nesměle začínají všechny skupiny spolupracovat. Muži ještě znovu skončili poslední, když své první body získali až na jaře. Začíná se budovat technické zázemí a kiosek TJ.  Z Řetové  přichází Miroslav Kovář  – další výrazná postava budoucího sportu v Semaníně.
V ročníku 1989/90 přecházejí do družstva dospělých nadějní dorostenci, kteří pod vedením Bohuslava Sokola st. sezónu a půl hráli v Krajském přeboru, kde posbírali cenné zkušenosti. Hrající manager (anglického typu) Mirek Švihálek s muži začínají s větší tréninkovou i zápasovou zátěží a objíždějí různé turnaje. Začala novodobá éra fotbalu v Semaníně. Po druhém místě v minulém soutěžním ročníku družstvo postupuje v sezóně 1990/91 do Okresního přeboru. A i když neustále probíhají třenice a neshody uvnitř i vně oddílu, klade se zde větší důraz na materiální a technické zázemí a zejména na kolektivního, kamarádského ducha a partu. Hráči nastupují v nových dresech, reprezentačních soupravách, k tréninku má každý hráč svůj míč a manager-trenér neváhá uzavřít s každým s hráčů amatérskou smlouvu. Muži dokonce vyrážejí na zimní soustředění družstva do Helvíkova, což nikdy nikdo do té doby nezažil. Oslavy postupu však končí téměř tragicky, když cestou na kolech do Č.Třebové z hloučku odskočí Míra Bednár a spoluhráči jej později naleznou vedle zdemolovaného bicyklu vážně zraněného. Naštěstí po týdnech strávených v nemocnicích se dá zase do pořádku.
V následující sezóně rukuje na vojnu do VTJ Kostelec n.Orlicí , po letech největší talent, Božek Sokol ml. V sezóně 1992/93 dochází k několika zajímavým událostem. TJ Sokol se hlásí pod Asociaci Tělovýchovných Jednot a nadále zůstane v názvu mateřské TJ i fotbalový oddíl, jako TJ Semanín. K tomu získává tělovýchova zpět i majetek včetně sálu OB v Semaníně, jako tělocvičnu. Brigádnicky proběhne osvětlení hokejového kluziště a tím i areálu TJ. Na návrh Vládi Synka a Mirka Švihálka spatří světlo světa znak Fotbalového oddílu TJ Semanín. Muži si uspořádali 2. zimní soustředění, opět v Helvíkově, ale hned po něm a po návratu z vojny odchází Bogas Sokol ml. do Č.Třebové a je to poprvé v historii, kdy odchází hráč na smlouvu do jiného klubu. V dalším roce získáváme zastoupení p.Švihálkem a p.Kozákem na půdě OFS v Ústí n.Orlicí., s fotbalem začíná v nejmladší kategorii další fotbalová generace hráčů. Našim odchovancům v jiných klubech (B.Sokol, M.Dlouhý, atd.) schází  semanínská parta a za iniciativy hrajícího managera M.Švihálka zakládají, v rámci FO, oficiální družstvo sálového fotbalu. To hned ve své první sezóně postupuje do 1.ligy Východočeské oblasti, následně oddíl uspořádá 1.ročník vlastního letního turnaje v minifotbale pod názvem Minifotbal Cup Semanín. Vedle hráčů odchází z klubu do Č.Třebové i trenér Švihálek, který se však po třech měsících zase vrací, ale rozložené mužstvo to nezachrání a sestupuje do OP III.třídy. Sálovkáři vítězí v 1.lize Vč. oblasti, ale v kvalifikaci s oslabeným družstvem neuspějí. Začínají však sbírat nenahraditelné zkušenosti a úspěchy na mezinárodním turnaji KOP 80 v Brně (5.) a anketě o nejlepší sportovce okresu (3.). mladší žáci vítězí v OP v ročníku 1997/98. Ránou je úmrtí  Milka Rybky, který dlouhá léta řídil TJ i  sport v Semaníně.
 
V dalším období, v letech 1998 – 2001, fotbal vládne veškerému sportovnímu dění v Semaníně. Nejen na poli funkcionářském a v zastoupení ve VV TJ, ale zejména na poli sportovních úspěchů. Nejvíce se na tom podílí družstvo sálového fotbalu. Po druhé vítězí v 1.lize Vč.oblasti, tentokrát však prochází úspěšně i kvalifikací a stává se účastníkem nejvyšší národní soutěže – 1.Celostátní ligy, kde končí na 12.místě. Finanční nároky jsou nadále nad naše možnosti, a tak se další sezónu vrací do oblasti. Tu znovu vyhrává, tentokrát již mimo hlavičku mateřské TJ, jako sdružení samotných hráčů, pod názvem BEZVA team. Sálovkáři se v roce 1999 stali nejlepším kolektivem okresu Ústí n.Orlicí, získali 2.místo na mezinárodním turnaji KOP 80 (ze 120 účastníků) a vyprodukovali dva reprezentanty ČR – Bohuslav Sokola a Pavla Petra. To byly spolu s postupem mužů v sezóně 1999/2000 ( pod vedením trenérů Zdeňka Vondry a Miroslava Švihálka) a titulem přeborníka okresu starších žáků v ročníku 2000/01 ( s trenéry Miroslavem Kovářem a Ladislavem Řehákem ml.), nejlepší oslavy 50.let od založení oddílu. Navíc se prosazovali i naši odchovanci v jiných klubech, kde si např. Miroslav Kovář ml., Tomáš Herynek, Michal Švihálek, David Flídr i další zahráli žákovskou 1.ligu. 
 
Skončila-li v roce 2001 vláda fotbalového oddílu v řízení TJ Semanín a slavná éra družstva sálového fotbalu, které definitivně ukončilo svou činnost (90% hráčů přešlo do futsalového celku Becherovky Přívrat, kde se stali přeborníkem okresu), začala další a nejúspěšnější kapitola novodobých úspěchů semanínského fotbalu. S nadsázkou se dá říci, že vše začalo novými pruhovanými dresy družstva mužů v obecních barvách, výstavbou nových krytých střídaček a povodněmi, které ten rok postihly většinu naší republiky. Pro náš fotbal byl podstatnější návrat Bohuslava Sokola ml. po letech strávených ve vyšších soutěžích na post hrajícího trenéra a následnou invazí kvalitních hráčů. To sebou přineslo nový impuls v myšlení hráčů a inovaci koncepční práce vedení klubu, zejména však výkony a výsledky týmu. Bohužel se to týká pouze družstva mužů, když mládežnické týmy zůstávají v posledním období za očekáváním i možnostmi a titul přeborníka okresu z ročníku 2000/01 zůstává v řadě posledním.
Sezóna 2002/03 se, jako další zapsala do historie, když muži postoupili do 1.B třídy Pardubického kraje, coby vítěz OP a sběratel všech individuálních trofejí (nejlepší střelec okresu Martin Dlouhý 33 gólů, nejlepší brankář Lukáš Stříteský, nejlepší hráč Bohuslav Sokol, nejlepší fotbal, atd.). Je jasné, že oslavy byly bouřlivé a dlouhé, včetně legendární koupele celého týmu v zahradním bazénku rodiny Bednárových. Aktivní družstvo pokračuje v tradici Minifotbal Cupu a přidává i 1.ročník vlastního zimního turnaje. Mimo to organizuje Silvestr a oslavy 55.let od založení oddílu, kde zakládá „Síň slávy a galerii cti „ jejímiž prvními členy se stali Josef Štarman sr. (zakládající člen oddílu), Miloslav Rybka in.mem., Eduard Calábek in.mem., Bohuslav Sokol st., Bohuslav Sokol ml., Miroslav Švihálek a Miroslav Kovář. Pro technické zázemí nutné v krajské soutěži je bleskurychle postavena buňka a přístupová zóna pro vstup na hrací plochu. Konec následující sezóny 2003/04 se znovu oslavuje, tentokrát historicky nejlepší umístění v soutěži – 2.místo v 1.B třídě. S úspěchy družstva mužů, jde ruku v ruce krize ve vztahu k mládeži. Ta není v současné době schopná obětovat se pro fotbal s výjimkou jednotlivců, kteří však pro svůj talent odcházejí do větších klubů. Nezbývá, než se pokusit vychovat novou, fotbalu oddanější generaci. 
V sezóně 2005/06 tak dochází k veliké fluktuaci hráčů v dorosteneckém a žákovském družstvu, což bylo nutné z důvodu zachování obou kategorií v soutěžích. Následně je založeno družstvo předpřípravky, za kterým je znovu rukopis nestárnoucího Božka Sokola st. Muži obnovují tradici zimních soustředění, tentokrát v areálu v Dolní Čermné. Důležitou společenskou a prestižní událostí byla naše účast s podstatnou hlasovací rolí na VH PKFS. Nezdolnou aktivitou B.Sokola st. a díky ostatním členům jsme dokázali vybudovat přírodní tribunu a uspořádat všechny tradiční akce oddílu. Bohužel jsme zase po krátké době truchlili, když naše řady po odchodech Milka Rybky a Mirka Karlíka ml. náhle opustil Pavel Smola.
Následující ročník byl znovu historicky výjimečný postupem mužů do 1.A třídy PKFS ze 2.místa (za Chocní B), ale to už je vlastně žhavá současnost………..
V ročníku 2006/2007, tedy celek dospělých okusil 1.A třídu PKFS a nevedl si na nováčka špatně, skončil celkově na 6.místě. Družstvo dorostu pokračovalo v šedém průměru, které zakončilo na 9.místě OP. Začala nová generace hráčů v přípravce, silný ročník 2000. Kvalitu a dobře fungující chod oddílu potvrdila i VH, která i nadále dala důvěru stávajícímu managmentu. Klub spustí vlastní webové stránky.
Sezóna 2007/2008 znamenala pro muže další rok v 1.A třídě zakončený na konečném 11.místě. Dorost ve špatně zorganizované soutěži v OP skončil  na 12.místě. Úspěch družstev ml. žáků a ml. přípravky – shodně 2.místo ve svých kategoriích předznamenal snad lepší časy u mládeže. Zástupce našeho FO vstoupil do hokejové městské ligy CHL, a jako nováček hned soutěž vyhrál. Klub slavil společně s našimi jubilanty p.Josefem Štarmanem (90 let) a p.Josefem Důšou (80 let).
V soutěžním ročníku-sezóně 2008/2009 muži zopakovali konečné 11.místo v 1.A třídě a dorost poslední , tentokrát 9.místo v OP. Mladší přípravka získala titul přeborníka ústeckého okresu a zástupce fotbalového oddílu v hokejové CHL svůj titul obhájil. Oddíl získal strategického partnera v podobě hlavního sponzora Stavby BOKA. P.Ladislav Řehák oslavil 50 narozeniny a rozloučili jsme se navždy s p.Jiřím Lopourem. VČS znovu potvrdila stávající vedení oddílu a po skončení sezóny se výběr mladší přípravky veleúspěšně zúčastnil  světového mezinárodního turnaje v Maďarském Kaposváru, kde skončil v silné konkurenci na 3.místě.
Do sezóny 2009/2010 jsme do mistrovských soutěží přihlásili družstvo mužů (1.A třída PKFS), družstvo dorostu (OP Svitavy v minifotbalu 5+1), družstvo starší přípravky (OP Ústí n.Orlicí v minifotbalu 5+1) a hokejový tým v CHL. Český fotbal dostal šanci zvolením p.Ivana Haška za jeho předsedu a novým vedením. Ke společným oslavám 60.let fotbalu a 50.let hokeje v Semaníně jsme si na konci září pozvali st.gardu Hradce Králové. Na začátku roku 2010 opustil naše řady jeden z posledních zakládajících členů p.Josef Štarman sr. Hokejový tým skončil v CHL na 2.místě. Přípravka potvrdila nadvládu v okrese a opět získala mistrovský titul, dorostenci vyplenili Svitavský okres a rovněž získali 1.místo ve své soutěži. Zato muži po prapodivném závěru ročníku (díky kauze Živanice) i neuvěřitelným okolnostem v českém fotbale vůbec po 4 letech opustili 1.A třídu a z konečného 13.místa sestoupili do B třídy. Sestup byl víceméně předpokládaný i díky změnám v hráčském kádru, ale okolnosti, které měli dopad na více družstev v ústeckém okrese byly otřesné, a to byl, jak budoucnost ukáže, teprve začátek prapodivných poměrů v českém fotbale, které již p.Hašek ve snaze o jeho očistu vzdal.
Před sezónou 2010/2011 došlo k radikální obměně hráčského kádru, kdy skončila drtivá většina opor, které táhli semanínský fotbalový klub z okresu až do kraje. Na vedení bylo utvořit nový tým, který by byl konkurence schopný v 1.B třídě PKFS. Vedle tohoto družstva jsme do mistrovských soutěží poslali znovu i družstvo dorostu na Svitavském okrese a celek hokejistů do Městské hokejové ligy. Úspěšní hráči přípravky přešli do vyšších soutěží, především do Č.Třebové, nejlepší hráč v této kategorii T.Sokol pak na střídavý start až do 1.ligy v celku Hradce Králové. Na oplátku pod našimi barvami v tomto ročníku startovalo družstvo mladší přípravky FK Č.Třebová C. Úspěšný hráč a trenér B.Sokol začal svou výbornou trenérskou misi právě ve spřáteleném klubu. Zranění naopak předčasně ukončilo hráčskou kariéru dalšímu velkému talentu našeho oddílu Patrika Bicana, který se do klubu vrátil z ligového Jablonce. Na jaře jsme, díky iniciativě L.Řeháka ml.a T.Čuhela, začali náborem předpřípravky. Okresní kluby zvolili svůj směr volbou nového VV, kde se sice s přehledem udržel náš zástupce p.Švihálek, ale jinak ….. Náš oddíl učinil další pokus o zapojení staré gardy fotbalistů, kde se iniciativy ujali Marek Chudý a Jarda Plocek. Klub uspořádal „Čarodejnice“ a 15.ročník MFC. Dorostenci nakonec pod vedením Michala Šimka obhájili titul v minifotbalu na Svitavsku a hokejisté 2.místo v CHL. Muži se v posledním dramatickém kole v přímém souboji v Rychnově na Moravě zachránili v 1.B třídě a skončili tento ročník na 12.místě.
Následující ročník 2011/2012 jsme měli v soutěžích po letech pouze 2 družstva, muže v 1.B třídě a mladší přípravku v OP, která se od tohoto ročníku hrála, jako oficiální soutěž, ale turnajovým způsobem bez dlouhodobé tabulky, kdy se jednotlivé turnaje vyhodnocují samostatně. Dokonce jsme ukončili i účinkování veleúspěšného hokejového celku v městské lize, jehož kádr přešel pod hlavičku sousedních Třebovic. Prvně jsme uspořádali hudebně kulturní produkci společně s kapelou Wichrzhor pod názvem Night one of Galle. V létě se k nežijícím legendám smanínského sportu  odebral Míla Vytlačil, dlouholetý hráč, vynikající hokejový brankář a zejména patriot. Na jaře došlo k organizačnímu začlenění v rámci FAČR, kdy proběhla revize členských základen. To se dotklo i našeho klubu a nová členská základna fotbalu v našem oddíle čítala po revizi 46 členů (z toho 15 mládeže). 16.ročník MFC jsme uspořádali společně i s 2.ročníkem hudební zábavy ONOG a navíc jsme přidali i větší turnaj pro přípravky. Muži skončili nakonec na velice slušném 6.místě, i když v polovině soutěže byli dokonce druzí.
Do sezóny 2012/2013 jsme přihlásili tři týmy. Muži v jubilejní 10 sezóně v krajských soutěžích a v okrese mladší a starší přípravky. A jen práce s mládeží byla potažmo snad jedinou radostí v našem oddíle. Na funkcionářské úrovni jsme na začátku roku prohráli již na okrese Ústí n.Orlicí zvolením opozičních kandidátů, kteří se etablovali i na krajské a následně celostátní úrovni. To, že jsme měli jiné názory na fotbalová vedení se záhy promítlo odstoupením našeho dlouholetého zástupce p.Švihálka, jak z pozic ve VV OFS tak i jeho vynuceným odchodem z komise PKFS, naopak VČS FO TJ Semanín se za svého lídra postavila a přes nabídnutou rezignaci jej znovu zvolila do svého vedení. Do této situace přišla další smutná zpráva o skonu nedávného spoluhráče Josefa Štarman ml., který opustil naše řady nečekaně v pouhých 42.letech. Tragické události završila automobilová nehoda celku Dolní Dobrouče, která poznamenala celý okres. Sestup našich mužů po 10 sezonách v krajských soutěžích zpět do okresu byl i přes velkou snahu o jeho odvrácení logickým vyústěním událostí tohoto ročníku, i když fotbal v podání našeho družstva parametry min. 1.B třídy rozhodně splňoval, jak trefně poznamenal manager oddílu: fotbaloví boz(ss)i byli proti.
V ročníku 2013/14 jsme po zklamání konsolidovali oddíl přihláškou družstva mužů do OP a jeho pokusem co nejrychleji se vrátit do kraje a s družstvem mladší přípravky v turnajích 9 členné skupiny turnajovým způsobem v OS. Děti si v turnajích počínali výborně,když ve 12 kláních vybojovali 8x 1.místo a 2x 2.místo.Cíle u dospělých se nepodařilo naplnit, protože nám nevyšel úvod soutěže v okrese a jasným lídrem byl bezkonkurenční celek Srubů. V okresním poháru jsme došli pouze do semifinále, kde jsme vypadli až po PK s ambiciozním Žichlínkem. Muži prodělali zimní soustředění poprvé v domácích podmínkách. Oddíl byl spolupořadatelem obnovené kulturní akce ONOG no.3, která postupně nahrazuje tradiční country festival Babí léto. A po skončení soutěže družstvo přípravky poprvé okusilo kouzlo letního soustředění v Luži-Košumberku.
Do ročníku 2014/15 jsme postavili opět dva celky. Muže do OP II.třídy a starší přípravku do turnajů v OS. Ještě před zahájením soutěží oslavil kulatou 50 manager klubu M.Švihálek a zároveň se vrátil na pozici člena STK PKFS, což mohlo předznamenat snad úspěšný fotbalový ročník. A to se potvrdilo. 25.ročník Babího léta byl za naší podpory zřejmě skutečně poslední přehlídkou kdysy oblíbeného hudebního žánru v areálu TJ. Hráč Tomáš Sokol, působící v ligových Pardubicích a poté i na profesionální smlouvu v Hradci Králové se stal prvním reprezentantem, naším odchovancem ve velkém fotbale, když se dostal do širšího kádru ČR U-15. V sezóně slavili významné události i další členové oddílu: M.Šimek (svatba), R.Špatenka (nar. syna), L.Altenburger (nar. dcery), M.Švihálek (tit. ing.), M.Dvořák (nar. dcery), T.Bouz (nar. dcery), V.Štarman (40), L.Řehák ml.(40). Oddíl uspořádal několik sportovních i kulturních akcí (např. zimné soustředění mužů opět doma, Čarodejnice, rožnění, fotbalová utkání neregistrovaných, hokej). Podařilo se oslovit nové sponzory klubu (Letrans, Mika, Šejnoha plasty, Midas, JafHolz). S tréninkem začala pod vedením T.Čuhela a J.Filipiho nová generace dětí. FO se pomalu začal připravovat na změny v rámci tzv. fotbalové revoluce pořízením výpočetní techniky a zavedením internetu do areálu TJ a to vše i díky dalšímu prosazení zástupců oddílu do VV TJ (Švihálek, Sokol, Čuhel, Altenburger), k čemuž nás bohužel donutil vývoj v TJ. Návrat družstva mužů do krajských soutěží po dvouleté pauze v okrese vítězstvím v OP i jeho následné oslavy jen lehce kalil neúspěch ve finále ČP v okrese, kdy jsme znovu na penalty podlehly Žichlínku. Je zajímavé a to v celé historii semanínského fotbalu, že úspěšnou sezónu vždy provází i zvýšený zájem o fotbal v obci i jejím okolí spolu s dílčími úspěchy celkově. Prostě- když s daří, tak se daří.
Sezóna 2015/16 začala uspořádáním akce ONOG no.4., letními grilovačkami a srandamači v areálu TJ (Metrans,JAFHolz, Semajňáci) a účastí 3. našich celků ve fotbalových soutěžích (muži v 1.B třídě,ml.žáci v OP a ml.přípravka v OS), tedy další pokus s další generací.  Muži v ČP způsobili senzaci v podobě vyřazení Choceňského Áčka v 1.kole, ale pak vypadli s kvalitnějším Pomezím. Další naděje- mladý Fr.Synek, míří do vyššších soutěží a jak jinak, než přes Č.Třebovou. Historie mění fotbalovou legislativu v podobě vynucených inovací Stanov na všech úrovních= TJ, OFS, PKFS i FAČR, včetně kompletních změn všech fotbalových řádů. Dokopáno- konečné účtování sezóny. Muži 5.místo v B třídě, ml.žáci i ml. přípravka v jednotlivých turnajích taktéž nezklamali v průběhu celé sezóny.

 
 
 
Ne 19. březen 2017, 22:01:32 CET
sviha2@seznam.cz
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one